Kde Traunfall leží a jak se k němu dostanete
Vodopád najdete na řece Traun mezi Steyrermühlem a obcí Roitham am Traunfall, přesně na hranici katastrů Desselbrunn a Roitham am Traunfall. Voda padá zhruba z dvanácti metrů, ale samotný přepad je dlouhý asi 200 m. Ta nezvyklá délka vzniká tím, že přepadová hrana neleží kolmo k řečišti, ale táhne se šikmo od levého břehu k pravému. Právě odtud pochází dojem šířky, kterým Traunfall působí.
Místo je volně přístupné. Kontaktní adresou je obecní úřad v Roithamu am Traunfall (Gemeindeplatz 9, 4661 Roitham am Traunfall). Kolem vodopádu vede krátký okruh, který obec popisuje jako vycházku pro celou rodinu. Úplně bezbariérový ale není: na jedné straně jsou schody, na roithamské straně velmi strmý úsek silnice. S kočárkem tedy počítejte s nošením. Turistický rejstřík Horního Rakouska popisuje cestu takto: polní cestou k lesu Traunfallwald, lesní stezkou do osady Traunfall a pak po proudu Traun až k vodopádu.
Co u vodopádu uvidíte kromě vody
K vodopádu patří i kus historie solné dopravy. Mikulášská kaple nad vodopádem je připomínaná už v roce 1439. Roku 1598 ji odnesla povodeň a o sto let později ji obnovili v barokní podobě, ve které stojí dodnes. Je památkově chráněná a patří k posledním dochovaným stavbám z dob, kdy se po Traun vozila sůl.
Přes řeku vedou dvě stavby, které stojí za pohled. Traunfallbrücke z roku 1925 je železobetonový oblouk o rozpětí 71 m ve výšce zhruba 28 m; v době vzniku to byl největší obloukový most v Rakousku. Za druhé světové války ho zničili a v roce 1948 znovu postavili v původní podobě. Dřevěná lávka Traunfallsteg je novější: obce Roitham am Traunfall a Desselbrunn ji v roce 2000 postavily na základech starého mostu a v roce 2018 obnovily. Na pravém břehu stojí bronzová Flößermadonna, madona vorařů, osazená v roce 1984. V roce 2012 ji někdo ukradl a od roku 2019 je na jejím místě kopie.
Proč dnes vypadá jinak než na starých rytinách
Kdo zná Traunfall z historických vyobrazení, bude na místě trochu překvapený. Kolem roku 1900 tu vyrostla vodní elektrárna Traunfall a s ní betonová jezová stavba, která původní „divoký spád“ výrazně změnila. Zároveň zanikl plavební kanál pro voraře, kterému se říkalo „dobrý spád“. Elektrárnu postavila firma Stern & Haferl, právní předchůdce Energie AG Oberösterreich. Do provozu šla v roce 1901 s výkonem 1 830 kW a už v roce 1903 se rozšířila na 2 740 kW, což z ní tehdy udělalo jednu z největších vodních elektráren v Rakousku. Podél bývalého kanálu dnes vede podzemní přivaděč, kterým elektrárna běží. Kousek nad vodopádem přibyla v roce 1923 ještě elektrárna Siebenbrunn, kterou postavila papírna Steyrermühl.
Plavební kanál měřil 396,5 m a byl v průměru 6,1 m široký. Jeho spád se měnil z 15 % na začátku na 65,7 % na konci. Průjezd trval asi 54 sekund a s tehdejšími prostředky šlo o pořádně riskantní jízdu. Z kanálu se nedochovalo nic, zůstala jen umělá skalní stěna a několik kovových vzpěr. Model celého zařízení je k vidění v muzeu lodníků (Schiffleutmuseum) ve Stadl-Paura.
Zdroje: obec Roitham am Traunfall (roitham.at) a turistický rejstřík Horního Rakouska (oberoesterreich.at, česky hornirakousko.cz). Ověřeno 16. 9. 2026.
